Celoškolní projekt „Hovoransko“
24. října 2012 proběhl na Základní škole T.G.M. Hovorany celoškolní projekt s názvem „Hovoransko“. Žáci se seznámili z různých pohledů s regionem, ve kterém žijí. Ti výtvarně zdatnější malovali slovácké ornamenty a postavy v krojích, jiní se zaměřili na činnost pro náš kraj typickou, vinařství. Žáci měli také možnost poznat lidové zvyky a tradice, které se v naší oblasti stále ještě udržují. Další projektové skupiny se zaměřily na charakteristiku okolních obcí, vývoj počtu obyvatelstva a na jejich znaky. Skupina děvčat připravila během tohoto dne několik typických krajových jídel.
Naše skupina se zaměřila na výzkum nářečí v Hovoranech. Je známo, že v současné době pod vlivem častějšího stěhování obyvatel a pod vlivem hromadných sdělovacích prostředků dochází postupně ke stírání nářečí. Při našem výzkumu jsme se zaměřili především na starší generaci, kterou tento proces ještě příliš nezasáhl. Chtěli jsme zjistit, do jaké míry se v Hovoranech ještě nářečím mluví. Zaměřili jsme se na několik oblastí (vaření, práce na poli a na zahradě, vzpomínky na dětství, domácí práce, vinařství, lidový kroj, zabíjačka). Našim informátorům jsme kladli předem připravené otázky. Kromě těchto řízených rozhovorů jsme vycházeli také ze spontánních promluv mluvčích.
Při našem výzkumu jsme spolupracovali s paní Marií Ševelovou, s paní Boženou Latíkovou a s paní Boženou Grmolcovou. Hodně nářečních slov, především z oblasti vinařství, nám poskytl také pan František Ševela. Všem patří naše poděkování za to, že našli odvahu vrátit se zpět do školy a věnovat nám jedno dopoledne. Jejich vyprávění bylo pro nás velmi zajímavé a poučné.
Slovník
A
aldamáš, -a závěr práce spojený s jídlem, hospodář poděkuje za práci, hostina: v zimě sa dralo péří a pak zme měli aldamáš, hostinu
B
babula, -e husa
bečat plakat: já sem tam aj bečala
bečka, -y velká dřevěná nádoba nahoře otevřená
beleš, -a , mn. č. beleše druh sladkého jídla: to zme měli beleše slepené s trnkama
Benátky název části obce s vinnými sklepy
blankosit mluvit nesmysly
bliknút rozsvítit; viz rožnút
brablenec, -a drobný hmyz žijící ve velkých společenstvech, mravenec
broskvja, -vje plod broskvoně, broskev
brúk, -a hmyz s krovkami, brouk
Břehy název části obce s vinnými sklepy
búchnút udeřit, uhodit
burčák, -u mladé, ještě kvasící víno: burčák sa nechá vykysat
C
cerel, -u, -a bylina pěstovaná pro hlízu a nať, celer
cibula, -e rostlina výrazné chuti, cibule
cícha, -y povlak na peřinu
cúfat pohybovat se dozadu, couvat
cukrové cukrářské výrobky, bonbony
cún, cúnek, -u mladý výhonek přímo ze základní dřevnaté části vinné révy
curik povel pro koně, dozadu
Č
Čajč, - název sousední vesnice, Čejč: šli zme na Čajč
čale povel pro krávu, vpravo
čúhačka, -y dívat se na něco (ples, hody): idú na čúhačku
čupnút si sednout si do dřepu, dřepnout si
čut slyšet: čuješ, čuj (slyšíš, poslouchej)
D
dědina, -y vesnice, obec: indá nám tékla přes celú dědinu škarpa
deštička, -y kuchyňská deska na krájení, prkénko
děvčica, -e děvče, dívka: děvčico, já nevím
děvečka, -y dříve služebná, pomocnice u sedláka
dlážka, -y spodní plocha místnosti, podlaha: v sobotu umývám dlážky
dochtor, -a lékař
dom domů: idu dom
držgroš lakomec
duchna, -y velká, těžká peřina, přikrývka
E
ehe podívej se: ehe, letadlo!
ertepla, -e bylina pěstovaná pro hlízy, brambor: do polévky sa dávají aj erteple
ešče ještě: a my z téj konvičky ešče čách to na něho
F
fašaňk, -u období před začátkem postní doby
fazula, -e popínavá bylina pěstovaná pro lusky, fazole
fčíl, fčílkaj teď, nyní: myslíte, že byly plénky jak fčíl?
firhaňk, mn. č. firhaňky záclona
frňák, -a, -u hanlivě nos
furt stále, pořád
futerňa, -ě místnost, kde se připravuje žrádlo pro domácí zvířata:
Franto, zajdi do futerně a nařež kačenám kopřivy
futra (mn. č.) zárubně dveří
G
gaňk, -u delší úzký prostor v domě, chodba: fčíl sú chodby, indá byl gaňk; došlo sa na gaňk
gatě, -í součást oděvu, kalhoty: vylézla mu košela z gatí
glacek, klacek, -a, -u delší kus dřeva, klacek
glófanec, -nca pohlavek: dostanu glófanec
gořalka, -y lihovina
greft, -u řádek ve vinohradu: fčíl idem týmto greftem
grmolec, -a prase sa pověsí za zadní nohy na grmolca, na trojnožku;
srov. trojnožka
guča, -e boule: guča na hlavě
gula, -e , mn. č. gule kynuté ovocné knedlíky; sněhové koule
gulovat sa koulovat se: idú sa gulovat
H
habaděj mnoho, moc: tam teho bylo habaděj
hadra, -y kus látky k mytí, hadr
hajs povel pro krávu, vpřed
hambálky, dřevěná konstrukce nad průjezdem: na hambálky sa věšávala turkyň
hamovat sa mírnit se
haňba, -y ostuda: néni ťa haňba?
haňbit sa mít pocit studu, stydět se, hanbit se: ten sa haňbí
hejgat povel pro krávu, couvat, dozadu
hen, henkaj tam
hépnút skočit: hépni na to prase
Hluboká cesta název viniční tratě
hnojisko, -a hnojiště
hnójit, hnójení zlepšovat úrodnost půdy dodáním živin v podobě hnojiva, hnojit, hnojení
hore nahoře; ve spojení Je hore. Je vzhůru.
hot povel pro koně, vpravo
hotař, - a hlídač polí, vinohradů
hrable, -í nářadí na hrabání, hrábě
hrach, -u bylina pěstovaná pro semena v luscích, hrách
hrkač, -a velikonoční klapačka, řehtačka
hrotek, -u nádoba na dojení krav: do hrotku sa dójívaly krávy
húlava, -y nečas, sněží a prší zároveň
humno, -a pozemek za stodolou venkovské usedlosti: idu na humno
húra, -y půda
húsenka, -y larva motýla, housenka
CH
Chalúpky místní označení části obce
charvát, -u odrůda vinné révy
chomút, -a část postroje navlékaná na šíji tažným zvířatům, chomout
chrúmat napadat na nohu, kulhat
chrupka, -y odrůda vinné révy chrupka červená a chrupka bílá
I
indá, indová tehdy, dříve: indá sa víc šetřilo
it, idu, ideš, ide, idem, idete, idú jít: idu dom; fčíl idem týmto greftem
itrnička, -y masný výrobek z masa v kusu střeva, jitrnička
J
jabko, -a ovoce, plod jabloně, jablko
jačmeň, -a obilnina s dlouhými osinami, ječmen
jelito, -a masný výrobek z masa, vepřové krve a krup v kusu střeva, jelito: vařily sa krúpy do jelit
jesť jíst: potřebovali jesť, tolik chlapú mladých
jupka, -y část ženského kroje
K
kača, -e veliký pytel: veliký žoch, to byla kača
kačení mydlo dříve oblíbený druh cukroví
káď, -e, mn. č. kadě velká široká nádoba ke kvašení vína
kafé, -é káva: ráno piju bílé kafé
kaluž, kaluža, -e mělká prohlubeň s vodou, louže
kamének, -a dřívější školní pomůcka, kterou se psalo na tabulku: ve válku zme měli tabulku, k temu zme měli kamének
kastról, -a, kastrólek nádoba na vaření, kastrol, hrnec
kerý který
kchel, -u bylina s hlávkou kadeřavých listů, kapusta: uvaříme si kchel; běž do kchelu
klečat klečet: dyž vyrušovál, tak klečál
klobásek, -a, -u výrobek z mletého masa ve střívkách, klobása: na
snídaní si dám aji klobásky
klúček, -a nástroj na zamykání, klíček
kmínek, -nka kmen keře vinné révy
knedla, -e příloha k jídlu, knedlík: od neděle zbyly knedle, šišky;
srov. šiška
kocar, kocár, -a bič na práskání: tenkrát sa práskalo kocárem
kocúrák, -u část ženského kroje vyšitá na molu: černý kocúrák
kolénko, -a, mn. č. kolénka druh těstovin
komora, -y menší vedlejší místnost: to sa pověsilo do komory
konva (stříkací), -i nádoba na stříkání vinné révy
kopisť, -ě míchadlo na chleba, míchadlo při škvaření škvarků: s kopisťú sa míchával chleba
koplín, -a chlívek pro drůbež, kurník: slépky spávajú v koplíně; noclehárňa pro slépky
kordula, -e část ženského kroje, živůtek
kořeň, -a podzemní část rostliny
kostka, -y pecka
košela, -e horní část oděvu, košile: vylézla mu košela z gatí
košt, -u slavnost spojená s veřejnou ochutnávkou vína
koštéř, -u násoska k ochutnávání vína
kotúlka, -y míchadlo na trnky
krajance (mn. č.) těstovina ve tvaru proužků, zaváří se do polévky, nudle
kredenc, -a skříň na nádobí a příbory: v kuchyni býval kredenc
krúpa, -y, mn. č. krúpy ječná zrna zbavená slupky: vařily sa krúpy do jelit
křidélka, -y slouží k přikrývání hrnců, poklice
křidlica, -e tašky na střechu
kuchyň, -e místnost pro přípravu jídel, kuchyně, kuchyň: veranda před kuchyňú
kúpelka, kúpelna, -y místnost určená k mytí, koupelna
kúsek, -ska, mn. č. kúsky druh zavářky do polévky
kvicht, -u závaží: dones kvichtíky
kvítňák, -u nádoba na pokojové květiny, květináč
kvočka, -y slepice, která sedí na vejcích: slépka, kerá chcela sedět na vajíčkách
kýbl, -a kbelík: bez kýbla nechoď!
L
labzda, -y něco, co se nepodařilo, zmetek
lapnút si sednout si: lapni si!
lašovat lézt, lozit: lašuje po stromech
legátka, -y židle
lékořica pendrek, druh cukroví, viz sladké dřevo
lepanec, -nca rána rukou po hlavě, pohlavek: chceš lepanec?
letorost, -a výhonek keře vinné révy vyrostlý za jeden rok
liďák, -u zde Lidový dům: za liďákem bylo hřišče
liščit, lištit dát facku
ložnica, -e místnost určená ke spaní, ložnice
luščenina, -y zralá semena luskovin, luštěnina: hodně sa vařívalo luščenín
M
máčka, -y hustší tekutá součást některých jídel, omáčka
májka, -y strom ozdobený stuhami: dávaly sa májky za okna, aby nedošly čarodějnice
malena, -y červený plod maliníku, malina
malérečka, -y žena malující kraslice
mandel, -a několik snopů dohromady: snopy sa stavjaly do mandela
marhula, -e ovocný strom, meruňka: byli zme na marhulách
měch, -u pytel
meldovat, omeldovat hlásit; mluvit stále dokola, přesvědčovat: běž omeldovat chleba
mestúvka, -y tyč na míchání rmutu (pomleté hrozny)
mlatevňa, -ě mlat, místo, kde se mlátilo obilí cepy
mrkva, -i bylina pěstovaná pro kořen, mrkev
mšica, -e drobný hmyz škodící na rostlinách, mšice
mudrovat „chytře“ mluvit: ten umí mudrovat!
múka, -y výrobek vzniklý mletím obilných zrn, mouka
mžúrat přivírat oči: nemžúraj na to a rožni si
N
nahajs povel pro krávu, vlevo
nastrójit pěkně se obléct, nastrojit se: maminka mě nastrójily
natlúct (ořechy) rozbít skořápku ořechů, natlouct
návratí, - í průjezd
neco něco
negdo někdo
necht, -a nehet
nohavice část mužského kroje
nožíce nástroj ke stříhání, nůžky
O
obaleč, -a drobný motýl, jehož housenky škodí ve vinicích
obilé obilnina, obilí: měli zme v bednách zakopané obilé
oborávání, -í odstranění trávy a zkypření půdy ve vinohradu
obříslo, -a, obřísélko svazek slámy k vázaní snopů, povříslo: ve žňa, dyž sa séklo, zme museli it dělat obřísélka, na to sa dávaly snopy
obušek, -u malá sekera
obývák, -u místnost v domě, obývací pokoj
oharek, -rka bylina s podlouhlými dužnatými plody, okurka
ohlédat sa ohlížet se
ojídijum, -ja padlí révové, choroba vinné révy, oídium
oklasek, -u vnitřní část klasu kukuřice
okoštovat ochutnat
onegdá onehdy, nedávno
opasit sa spadnout do vody: dyž negdo spadl do vody, tak sa opasíl
opratě (mn. č.) řemen nebo provaz na řízení spřežení
optat sa zeptat se: optaj sa!
osléz jít sbírat zbytky úrody vinné révy
ostat zůstat: ostáli zme doma
oškvarek, -rku zbytek po vyškvaření sádla, škvarek
otevřít rádio, televizu dříve zapnout: otevři rádio, televizu
otevřítý otevřený: nechali neco otevříté
ovar, ovár, -u vařené vepřové maso z hlavy a z krku, ovar: na oběd sa
pojí ovár
P
pacholek, -a dříve čeledín, pomocník u sedláka
palazór používáno dříve, nyní spíše deštník
palúch, -u kožený kryt na zraněný prst
pančocha, -y součást oblečení, punčocha
pantok, -u větší sekera: pantok je větší obušek na sekání dřeva
paradajka, -y rajské jablko, rajče
pěra, -y druh sladkého jídla, jsou plněné směsí povidel a tvarohu
pernospóra, -y druh cizopasné plísně napadající zejména vinnou révu
perútka, -y křídlo z husy nebo kačeny; smetáček: s perútkú sa ometaly pavučiny
peřina, -y polštář
petržalé, -lého bylina pěstovaná pro kořen a nať, petržel
piglovat žehlit
plantat sa motat se: co sa tu planceš?
plénka, -y kus bílé látky k zavinování dětí, plenka: myslíte, že byly plénky jak fčíl?
počta, -y pošta
podlekačky (pomn.) spodní chlapecké nebo mužské kalhoty,
podvlékačky
pohárek, -rka nádoba k pití, sklenice
poklidit uklidit, sklidit ze stolu
pomlet rozmělnit hrozny: hrozny sa pomelú
popelnica, -e nůše na trávu: na rolí sa nosívaly popelnice, na trávu;
viz travnica
popravit dát dobytku žrádlo: běž popravit prasata
portugal, -u odrůda vinné révy portugalské modré
posléď později: posléď už maso bývalo aj v týdnu
postnica, -e první kopání ve vinohradě brzy na jaře: ryla sa postnica
posýpátko, -a směs k pokrytí koláčů (mouka, cukr, máslo): navrch sa dá posýpátko
poščat, poščávat půjčit, půjčovat: knížky si mezi sebú poščávali
povdat říct, povědět: on povdál …
pověšat pověsit: to sa tam pověšaly …
preč pryč
pres, -u přístroj na rozmělňování hroznů, lis
presovat lisovat hrozny
presúz, -a část sklepa, lisovna
protvan, -u plech na pečení
prr povel pro koně, stát
prýzňa, -ě silážní jáma
přesbuřt, -u výrobek z krájeného vepřového masa, tlačenka
přesňák, -a mn. č. přesňáky sladké jídlo z bramborového těsta
pečené na kamnech a plněné povidly s mákem, latky, laty
púček, -a žaludek z kačeny
putna, -y větší nádoba s popruhy užívaná dříve k nošení hroznů
R
rampúch, -u 1. větrací komín ve sklepě 2. rampouch
réž, rži druh obiloviny, žito: ide sa séct réž
rolí pole: museli zme chodit na rolí
rožnút rozsvítit: rožni!; viz bliknút
rýža, -e zrna tropické obilniny, rýže
Ř
řéct říct, povědět: dyž já nevím, jak to mám řéct
S
sadění, -í vkládání rostlin do země, sazení
salaš, -e odpad z cukrovaru, chrást a řízky z cukrové řepy
sečkování, -í zkracování, seřezávání letorostů vinné révy
sklenka, -y nádoba na pití, sklenice: dali mu sklenku vody
sklep, -a místnost sloužící k výrobě a skladování vína
skoro brzy: stali zme skoro ráno
skovávaná, -é dětská hra, na schovávanou: hráli zme na skovávanú
skúška, -y přípravné provedení něčeho, zkouška
sladké dřevo, lékořica, -e rostlina s dřevnatým sladkým oddenkem,
zvaná sladké dřevo: chodívali strýc ze sladkým dřevem
slepačit sa ničit si oči: proč sa slepačíš?
slépka, -y samice kura, slepice: musím nakrmit slépky
slivovica, -e pálenka ze švestek, slivovice
smola, -e pryskyřice nebo výrobek z ní, smůla, smola: prase sa posype smolú
snídaní, -í první ranní jídlo, snídaně: na snídaní si dám aji klobásky
snop, -a posečené obilí svázané povříslem, viz obříslo: na obřísélka sa dávaly snopy
sokolovňa, -i, -ě tělocvična tělovýchovné jednoty nebo organizace
Sokol, sokolovna
spójit dát k sobě, připojit, spojit: oni by si to nespójili
sporák, -u kamna s plotnou k vaření, sporák: indá sa pékly na holém sporáku, fčíl už sa smažijú (beleše)
spúzat lézt, lozit: gde zas spúzáte?
srdéčko, -a zdrobnělina k srdce, srdíčko
stárek, -a chasou volený mluvčí nebo pořadatel hodů a jiných slavností
stárka, -y chasou volená mluvčí nebo pořadatelka hodů a jiných
slavností: po tři roky sem dělala stárku
stodola, -y, -e skladištní hospodářská budova, stodola: do stodoly zme svážali obilé ve žňa
strmisko, -a zbytky stébel, které po pokosení obilí trčí ze země, strnisko, strniště: po zesečení ostálo na rolí strmisko
strožok, -u matrace ze slámy: strožok byl místo madrací
střihat, střihání zkracovat jednoleté dřevo nebo odstraňovat starší dřevo z keře
stříkat, stříkání chránit vinnou révu postřikem před škůdci a nemocemi
sukňa, -ě část ženského oděvu, ženského kroje, sukně
svařák, -u svařené víno
světnica, -e dříve pokoj v domě, světnice
sviluška, -y roztoč škodící vinné révě
Š
šatník, -u skříň na šaty, většinou v ložnici
šecko , šecky všechno, všechny
šíja, -e sklepní chodba, předsklepí, šíje
šiška, -y příloha k jídlu, knedlík: od neděle zbyly knedle, šišky;
srov. knedla
škarpa, -y zde potok: indá nám tékla přes celú dědinu škarpa
škňúřit sa šklebit se
škraňa, -ě líce, tváře: dal si za škraň
škopek, -u, -a kruhová nádoba se dvěma uchy: našlapalo sa škopek
zelá; maso sa nasolí do škopku
škraň, -ě líce, tvář: má veliké škraně
škvařetina, -y míchaná vajíčka: udělaj nám škvařetinu
šlahačka, -y zvyk šlehat děvčata pruty o velikonočním pondělí, pomlázka
šlajfa, -y brzda
šlajfovat, zašlajfovat brzdit, zabrzdit: s kopca sa muselo šlajfovat
šopa, -y kůlna
špagát, -a, -u motouz, provázek
špajska, -y místnost k uchování potravin, spíž, spižírna
špilek, -u mn. č. špílky, špilky tenká dřevěná tyčinka, špejle
špilkovat, špílkovat napichovat na špejle: střeva sa špílkujú
šporhelt, -u, -a sporák, kamna
šrajtofla, -e peněženka
šráky (pomn.) šle, hov. kšandy
šraňky (mn. č.) závory
šrútka, -y kus masa, šrůtka: šrútka masa
štamprla, -e malá sklenička na tvrdý alkohol
štandlík, -u velký hrnec na sádlo
štokrla, -e stolička bez opěradla
štranek, -nku provaz
štrngnút si připít si
štrúček, -u dílek česneku, stroužek
šťuhel, -hla boule na hlavě: spadl a udělál si na čele šťuhel
šumajstr, -u jídlo obsahující fazole, kroupy a škvarky
šupka, -y svrchní tenká vrstva bobulí vinné révy
šústí obal klásku kukuřice
šuškat šeptat
švirgavý mající jedno nebo obě oči odchýlené od oční osy, šilhavý
T
tabulka, -y dřívější školní pomůcka: ve válku zme měli tabulku, k temu zme měli kamének
taléřek, -řka miska k podávání pokrmů, talíř
tažeň, -žňa letorost ponechaný při řezu révy k prodloužení plodonosného dřeva
tihla, -e stavební materiál ve tvaru hranolu, cihla
tihy povel pro koně, vlevo
tlačénka, -y výrobek z krájeného vepřového masa, tlačenka;
srov. přesbuřt
travnica, -e nůše na trávu; viz popelnica
trháček (na popelnici), -čku popruhy na nůši: trháček je popruh na téj popelnici ; srov. popelnica
trnka, -y ovocný strom s tmavě modrými plody, švestka: to zme měli beleše slepené s trnkama
trojnožka, -y prase sa pověsí za zadní nohy na grmolca, na trojnožku: srov. grmolec
troky větší dlouhá nádoba ze dřeva, necky
trtek, -tka konec páteře, ocasu
trúba, -y zařízení k pečení, trouba
třapina, -y soubor všech stopek v hroznu
tumlovat sa spěchat, rychle dělat
turečák, -u součást ženského kroje, turecký šátek
turkyň, -ě obilnina se silnými klasy, kukuřice
U
ubrúsek, -ska čtverec látky, papíru k otírání úst, k balení jídla, ubrousek
úděný zpracovaný uzením, uzený: úděné maso
udidlo, -a kovová část uzdy k ovládání koně
uďubaný umazaný, špinavý; srov. ušňupaný
uklúzat provádět úklid, uklízet
ušňupaný umazaný, špinavý; srov. uďubaný
užička, -y náčiní k nabírání jídla, lžička, lžíce
V
vařajka, -y náčiní k míchání pokrmů, vařečka: těsto míchám vařajkú
vavřinec, -nca odrůda vinné révy
večeřa, -e večerní jídlo, večeře
veltlín, - odrůda vinné révy veltlínské
vije povel pro koně, vpřed
vinobraní, -í sklizeň hroznů vinné révy
vóha povel pro krávu, zastavit
vráta, vrát velké dveře do budovy, do dvora, vrata
vúňa, -ě příjemný pach, posuzuje se u vína, vůně
vygajdaný mající vyhrnuté šaty, vykasaný: ten je vygajdaný, vylézla mu košela z gatí; srov. zagajdat sa
výplevka, -y zálistek u rostliny vinné révy, označení práce ve vinohradu
vyúdit zakonzervovat kouřem, vyudit
vyvazování, -í zimní ošetření vinné révy
Z
zagajdat sa zahrnout oděv, zakasat se; srov. vygajdaný
záhumenka, -y menší pozemek v osobním užívání člena zemědělského družstva, záhumenek, pole
záklechtka, -y slouží k zahuštění jídla, směs mouky a vody: záklechtka je rozmíchaná múka s vodú
zalét něco zalít: chceš to kafe zalét?
zamknút zavřít na zámek, zamknout
zapackovat při chůzi narazit nohou o něco, zakopnout
záprtek, -u zkažené vajíčko
zarážání hory zákaz vstupu do vinohradu před vinobraním
zásmažka, -y mouka upražená s tukem, zápražka, jíška
zástěra, -y zde část ženského kroje
zastrkovat, zastrkování zasouvat výhony mezi dvojdrátí
zelé, zelá, zelého bylina s velkou pevnou hlávkou používanou jako zelenina, zelí: našlapalo sa škopek zelá
zhobrovat spadnout
zgrclý sražený: těsto je zgrclé; srov. zgrcnút sa
zgrcnút sa zmenšit svůj objem: těsto sa zgrclo; buchty sa zgrcly;
srov. zgrclý
zmítat, zmítání odstraňování přebytečných letorostů ve vinohradu
zmrštěk, -u zlomený bič: dostaneš zmršťkem
zrnko, -a část plodu vinné révy
Ž
žandár, -a policista
žebřiňák, -u vůz s žebřinami: dyž bylo hodně obilé, tak sa vozilo v tém žebřiňáku
žingla, -e velká jehla na zašívání např. měchů; rčení: být hubený: žingla s takým velikým uchem; si chudý jak žingla
žňa, žní sklizeň obilí, žně: do stodoly zme svážali obilé ve žňa
žoch, -u velký široký pytel, žok
žúdro, -a přístavek před vchodem domu, žudro: malované žúdro
žufánek, -nku náčiní k nabírání jídla, naběračka
žúžel, -e hmyz, brouci